Stíny minulosti často vedou až k závislosti
Traumata, obzvláště ta prožitá v dětství, mohou do velké míry ovlivnit pozdější vývoj osobnosti. Pokud se s nimi člověk není schopen vypořádat, může dojít k velkým potížím. Emocionální trauma dokáže mimo jiné způsobit i závislost na drogách.
Co je trauma
Trauma je subjektivní zážitek prožívaný jako stres způsobující fyzickou nebo emocionální újmu, ze které se člověk neumí vymanit. Může se třeba jednat o:
- účast na autonehodě,
- ztrátu blízké osoby,
- šikanu ve škole,
- zanedbávání nebo zneužívání ze strany rodičů.
Mnoho traumatických podnětů děti nasbírají v rodinách, kde jsou rodiče závislí nebo mají nějaké psychické potíže. O síle traumatu do velké míry rozhodují individuální predispozice, které se mění s věkem. Dítě přitom nemusí být cílem negativního chování, může být pouze svědkem události. Důsledkem nesprávně zvládnutého traumatu bývají pocity silné úzkosti a bezmocnosti, které mohou vyústit v dlouhotrvající boj s depresemi a impulzivním jednáním. Vše může skončit závislostí.
Nemocná duše
Setkání se zanedbáváním nebo zneužíváním v dětství, ať již sexuálním, či fyzickým, je častější u závislých než v obecné populaci. Například zkušenost s fyzickým týráním má asi 8,4 % americké populace, zatímco u osob závislých na alkoholu se toto číslo pohybuje kolem 24 % u mužů a 33 % u žen. Studie často poukazují na spojení mezi traumatickými zkušenostmi v dětství a závislostí. Děti, které byly vystaveny třem a více traumatizujícím faktorům, mají až 19× větší riziko, že zažijí problémy s nadměrným užíváním alkoholu a drog. S prožitými otřesy se také zvyšuje riziko pozdějších poruch příjmu potravy, depresí, úzkostných stavů nebo sebevražedných sklonů. Platí přitom, že čím větší množství těžkých životních událostí dítě zažije, tím větší riziko závislosti mu hrozí. Z tohoto důvodu má zásadní dopad na vznik závislosti dlouhotrvající ponižování.
Špatný pokus o sebeterapii
Děti obyčejně ještě nemají vytvořenou schopnost zpracovávat negativní události tak dobře jako dospělí. Nevidí širší kontext a pro mnoho věcí neumějí najít vysvětlení. Proto je pro ně důležitá emocionální podpora rodiny – právě ta však často chybí. Dlouhodobé nenaplňování emocionální podpory může postupně vést k negativním pocitům. Aby se jich člověk zbavil, sáhne po drogách. Touha otupit pocity strachu a viny nebo zahnat smutek, úzkost a vztek může vést k závislosti. Důležitá bývá také parta. Pokud vrstevníci užívají omamné látky, člověk, kterého přijmou mezi sebe a vytvoří v něm pocit sounáležitosti, je začne brzy brát také.
Minulost nezměníme, můžeme ale změnit to, jak se k ní postavíme. S pomocí zkušeného psychoterapeuta je možné s negativními vzpomínkami pracovat a naučit se s nimi správnou cestou vyrovnat.
(mpr)
Zdroj: https://blogs.psychcentral.com/addiction-recovery/2012/03/emotional-trauma-addiction/