Detail dotazu

21.10.2012

Dobrý den. Bude mi 20 let. Už čtvrtý měsíc sňupu pervitin. Začalo to touhou vyzkoušet to o prázdninách 2011, přes moji tehdy nejlepší kamarádku, která mi narýsovala moji první čáru. Měla jsem s toho bílého prášku maximální respekt, ale ve chvíli kdy jsem smrkla byl ten strach navždy pryč. 3 měsíce na to mi ta samá osoba narýsovala moji druhou. Během následujících 10 měsíců jsem si na to max. 2krát vzpoměla a po 10 měsících s domněnkou,že tohle je naposledy dala třetí a naivně si myslela, že poslední. Najednou bác. Zezačátku to byly víkendy a potom jsem smrkala už i přes týden. Nejvíc jsem jela asi dva týdny v kuse. Za tu dobu jsem naspala max. 3 dny. Panika z lidí i s denního světla. Vidiny, cizí hlasy v hlavě. O dojezdech ani nemluvím, to jsem se několikrát chtěla zabít. Ten poslední měsíc jsem to omezila opět na víkendy, ale čím míň, tím víc to potřebuju. Už se mi o tom i zdá a ty sny jsou čím dál častější. Ztratila jsem všechno a máma nic neví. Bojim se, že bych u ní skončila. Udělám cokoliv za svůj starý život. Co mám dělat prosím.?