- Jak substituční léčba probíhá?
- Kde mohu o léčbu požádat?
- Kdy je substituční léčba vhodná?
- Nevýhody substituční léčby
- Substituční léčba a léčba VHC
- Touha po nitrožilní aplikaci
- Vše o léčbě
- Výhody substituční léčby
- Pro koho je vhodná?
- Jak léčba probíhá?
Nevýhody substituční léčby
Existují nějaké nevýhody substituční léčby?
- U některých látek hrozí zneužití a vznik závislosti stejně jako na nelegálních opioidech.
- Tyto látky jsou k dostání na černém trhu, a mohou se tak stát předmětem obchodu stejně jako nelegální drogy.
- Při nitrožilním užívání hrozí stejná rizika jako u nelegálních drog.
- Při náhlém vysazení substituční léčby hrozí podobně jako při závislosti na opiátech abstinenční syndrom.
Tato rizika vedla k dalšímu zkoumání a vývoji nové látky užívané pro substituční léčbu. Jde o látku, která – když je aplikována tak, jak je doporučováno, tedy pod jazyk – má substituční účinky a užití není doprovázeno nepříjemným pocitem. Jde o kombinaci „legálního opiátu“ s antagonistou opioidních receptorů naloxonem.
Naloxon je látka, která se využívá při předávkování opiáty, ruší účinky opiátů na psychiku, dýchací a srdeční systém. Pokud je naloxon podán nitrožilně, vyvolá u závislého člověka, který není právě opiáty předávkován, abstinenční syndrom, a tím slouží jako pojistka proti injekčnímu zneužití. Pokud je však správně dávkován ústy, nevstřebává se a žádné abstinenční příznaky nevyvolá.