Detail dotazu

26.10.2015

Dobrý den, Prosím o radu. Je to těžké popsat moji situaci. Jsem Ing. v oboru zemědělství a jako zootechnička pracuji. Práce mě baví a naplňuje. Mám dva syny. Jeden je v první třídě a druhý ve druhé. Učím se s nimi a chci, aby z nich něco bylo. Věnuji jim dost času. Učím je různé hry i provozujeme geocaching, poznávání přírody atd. Můj problém je, že mi voní benzin, který mám kdykoliv k dispozici v garáži, protože manžel často seká trávu. Bohužal jsem se naučila si chodit čichat a měla jsem už častokrát i halucinace - většinou příjemného charakteru. Zjistila jsem, že po tmě dodává benzin jakési fosforeskující vidění. Když jsem v práci, těším se, až doma v případě příležitosti půjdu čichat. Většinou mi to dodá lepší sluch a slyším, co si sousedé vykládají nebo mám i nesmyslné slyšiny. Stydím se za to a snažím se, aby to ze mě děti necítily. Ale je to silnější než já a skoro každý den si najdu nestřeženou chvilku a vlítnu do garáže. Manžel nic netuší. Prosím o radu, co dělat, abych chuť na čichání dokázala ovládnout. Trvá to asi rok. Žádné jiné drogy neužívám a ani jsem nikdy nebrala. Jen kouřím asi 7 cigaret denně. Začalo to vlastně tím, že v práci jsme přez léto měli v kanceláři kanystr s benzinem na obsíkání plevele okolo ohradníku pro krávy na pastvě. Moc mi to vonělo a tak jsem začala čichat z kanystru. Vím, že to škodí mozku a občas mi z toho jakoby zní v hlavě i když nečichám. Někdy, když není příležitost, tak vydržím dva dny bez toho, ale když příležitost je, tak jdu čichat třeba 3x denně. Je to hrozné, si to takhle přiznat. Jinak dětem se věnuji, vařím, peru, uklízím. Ale ta chvilka se vždycky najde. Už mě to štve, ale to čichání mi moc "chutná" a je to jak mana nebeská. Co mi prosím poradíte? Manžal by to řešil tak, že by mi vynadyl do všeho možného a benzin by prostě schoval. Ale já to chci dokázak sama, aniž by o tom vůbec věděl. Nemám s manželem moc dobré vztahy. Děkuji za radu, případně za kontakt na někoho, kdo měl podobný problém s benzinem jako já. Je mi 39 let. Eva