Substituční terapie: pomáhá závislým v návratu do běžného života
Jednou ze součástí léčby závislosti na nitrožilně podávaných opiátech, především heroinu, je takzvaná substituční terapie. O jakou metodu se jedná a jak závislému jedinci prospívá?
Během substituční léčby je dotyčnému podávána jakási náhrada za drogu, na které je závislý. Jedná se o lék předepsaný lékařem, který má v organismu podobné účinky jako původní užívaná látka. Proto zabraňuje rozvoji nepříjemných abstinenčních příznaků, které by se jinak po vysazení drogy dostavily. Právě „absťák“ je jedním z hlavních důvodů, proč je závislý jen obtížně schopen užívání opiátů sám zastavit.
Ochrana zdraví
Léky určené k substituční terapii nejsou podávány nitrožilně jako heroin. Právě tento typ aplikace drogy je totiž spojen s řadou zdravotních rizik, kterými substituční léčba zatížena není. Jde zejména o:
- riziko nákazy infekční chorobou (žloutenkou typu B a C, virem HIV a dalšími),
- záněty žil a okolní tkáně,
- nebezpečí vzniku krevní sraženiny a jejího uvolnění do oběhu,
- infekční endokarditidu (zánět vnitřního povrchu srdce).
Dále mizí další zdravotní rizika spojená s užitím drogy o obtížně předvídatelné čistotě a účinku. Jedinec na substituční terapii si navíc nemusí shánět návykovou látku ilegálním způsobem (krádežemi, prostitucí) a může se snadněji zapojit do běžného života včetně zaměstnání.
Konec v pravý čas
Délka substituce je individuální a může trvat léta. Pokračování v užívání substitučních preparátů je pro bývalého uživatele nitrožilních opiátů ve srovnání se samotnou drogou jistě prospěšnější. Po konzultaci s lékařem, který dotyčnému lék předepisuje, je však možné ve vhodnou dobu postupně snižovat dávkování a lék nakonec zcela vysadit.
(veri)
Zdroj:
www.suboxone.com