Zvažujete substituci? Základem je trpělivost
Kdo se chce opravdu pokusit skoncovat s drogami, začne většinou v jistém okamžiku přemýšlet nad možností substituční léčby. Tento první krok na cestě ze závislosti však často provázejí pocity nejistoty a strachu. Zmírnit největší obavy pomohou informace o tom, co terapie obnáší a jak probíhá.
Nesporné výhody
Substituční léčba je moderní metoda řešení závislosti na opioidech. Jistě není od věci připomenout si úvodem její hlavní výhody:
- snížení rizika vzniku abstinenčních příznaků,
- pozitivní vliv na životní styl nemocného, omezení rizikového chování spojeného se sháněním a užíváním nelegální návykové látky,
- navázání kontaktu s uživatelem drogy a možnost další práce s ním,
- ochrana před zdravotními riziky, jako jsou předávkování, infekční onemocnění apod.
Začíná se důležitými informacemi
Před zahájením substituční terapie by měl lékař spolu s pacientem znovu pečlivě projít anamnézu spojenou s užíváním drogy a sestavit vhodný léčebný plán. Substituční léčba je vhodná pro ty uživatele opioidních látek, kteří splňují následující podmínky:
- Opiáty užívají pravidelně (nejčastěji denně).
- Je u nich potvrzena závislost.
- Souhlasí s léčbou a jsou motivovaní dodržovat odborníkem stanovený plán.
Každý pacient musí být před léčbou srozumitelně informován o důležitých aspektech celého procesu. Od lékaře by měl dostat informace, díky kterým pochopí:
- smysl a přínos substituční léčby,
- své povinnosti spojené s terapií (spolupráce s lékařem, denní užívání),
- rizika spojená s aplikací substituční látky,
- možná nebezpečí plynoucí ze současného užívání látek působících tlumivě na centrální nervový systém (zejména alkoholu),
- bezpečné chování spojené s léčbou (omezení přístupu dětí k substituci, zákaz prodeje či jejího podání další osobě apod.).
Hledání optimálního množství
Je důležité vědět, že může trvat 2–4 týdny, v závislosti na substituční látce, než se lékaři ve spolupráci s pacientem podaří stanovit vhodnou dávku, na které je možné pokračovat při dlouhodobé udržovací léčbě. Ze začátku je tedy nutná trpělivost. Zásadní je poctivě dodržovat předepsané množství látky i v případě, že dotyčný cítí, že množství není dosud vyvážené. To pomůže minimalizovat riziko předávkování, které je sice zejména v případě užívání buprenorfinu velmi nízké, přesto ho ale nelze podceňovat. Během prvního měsíce léčby se většinou podaří najít optimální dávku substituční látky, která pacientovi zajišťuje nízké riziko nežádoucích účinků a zároveň co nejslabší abstinenční příznaky v důsledku odnětí drogy.
Běh na dlouhou trať
Další průběh léčby se může mírně lišit v závislosti na použité substituční látce. Vždy je ovšem důležitá spolupráce mezi lékařem předepisujícím terapii, odborníkem, který substituci vydává (lékárník, pracovník adiktologického centra) a pacientem samotným. Léčící se člověk by měl především chápat význam pravidelného užívání a vyvarovat se konzumace alkoholu. Substituční léčba bývá dlouhodobý proces, při kterém by měl být pravidelně hodnocen průběh a přínos terapie.
(zzka)
Zdroj:
http://patient.info