Psychoterapie závislostí má mnoho různých podob
I přesto, že závislý člověk úspěšně projde takzvaným „detoxem“, ještě nemusí mít vyhráno. Neodolatelné bažení může spustit kontakt s přáteli z drogového prostředí, stres, nebo naopak intenzivní radost a štěstí. Snížit nebezpečí opětovného užití drogy pomáhá intenzivní psychoterapie.
1. Pomoc skupiny
Skupinová psychoterapie, které se účastní jedinci bojující s různými druhy závislostí, nabízí vzájemné vyslechnutí, podporu a porozumění. Skupina také poskytuje jednotlivým členům zpětnou vazbu, kterou upozorňuje na problémy, jichž si dotyčný nemusí být vědom. Tento typ psychoterapie může být veden odborníkem, který se zabývá léčbou závislostí, nebo je takzvaně svépomocný.
2. Rodinná a párová psychoterapie
Závislost neovlivňuje pouze život dotyčné osoby, ale také její nejbližší a partnerské vztahy. Podobně i některé problémy v rodině mohou být jednou z příčin vzniku či udržování závislosti jako takové. Rodinná neboli párová psychoterapie proto využívá přítomnosti rodinných příslušníků, jejichž účast na terapii by však měla být skutečně dobrovolná.
3. Správné myšlení
Kognitivně behaviorální psychoterapie učí závislého, jak rozpoznat myšlenky, které mohou spouštět bažení po droze a vést k následnému závislostnímu chování. Psychoterapeut pak svého klienta učí práci s myšlením tak, aby k užití drogy nemuselo dojít.
Mnoho metod
V terapii závislostí se uplatňuje mnoho dalších psychoterapeutických přístupů. Odborník může dotyčnému pomoci:
- osvojit si nové strategie zvládání stresu,
- posílit motivaci k trvalé abstinenci,
- uvědomit si kořeny závislosti,
- řešit současné konfliktní vztahy,
- zorientovat se v jeho minulosti.
Psychoterapie se uplatňuje ve všech fázích léčby závislosti a představuje účinnou součást dlouhodobého doléčování.
(veri)
Zdroj:
www.webmd.com